neděle 14. září 2014

Kácovský běh 2014 - den zúčtování

31.8.2014, Kácov
počet km: 19,3
trasa: kácovský půlmaraton
obsazení: Yvona, Vladimír

A je to tady!  KÁCOV! Nic proti němu nemáme, akorát běžíme náš 1.půlmaraton v životě jako závod a ne jako trénink. Rozdíl je v tom obrovský, ale my běžíme prostě "na pohodu".

Ráno bylo pošmourno a chvilku se zdálo,že bude pršet,ale my měli tašku sbalenou,svačinu připravenou a sportovní oblečky vyprané a nažehlené, takže jedeme dobít Kácov!!!!!!

Atmosféra byla silně sportovní. Běžci běhali po městě jak bodlí včelou, chvílema se zdálo, že odstartovali bez nás,ale nene to bylo zahřátí.
 

V ten samý den ještě probíhal závod aut - veteránů,tak jsme se uklidnili,že nejsme sami (veterán jako veterán ). Po vyzvednutí čísel a zaplacení startovného jsme ze sebe šli udělat taky sportovce. Trika s elasťáčky a kompresními podkolenkami byly in a tak jsme se začlenili lehce do davu. Jelikož se všichni pořád zahřívali,tak jsme nemohli zůstat pozadu.Plni síly a elánu jsme se jali taky zahřívat a já se po chvíli přistihla při myšlence, že jsem vymyslela zase pěknou ptákovinku - takový pěkný den zrozený k odpočinku - a my blbneme v Kácově. Ale co se dá dělat - do startu zbývá asi 10 minut.

Paní starostka se ujala startu a vypustila nadšence z "chlívku". Pokud jsme si neprohlídli "účastníky zájezdu "na startu,tak pak už jsme neměli šanci. Vystřelili totiž rychlostí pendolína. Malinko jsme znejistili. Prostě jdou na krev. No nic!

Trasa vedla krásnou přírodou,chvilku po silnici, pak lesem a polem,hezky se to střídalo. Začali jsme se kochat. Když jsme se nabažili přírodních krás, vyhlídli jsme si skupinku běžců - ty prostě do cíle dáme! A tak taktika byla na světě. Předběhnout skupinku a nebýt poslední a doběhnout do cíle víc živí jak mrtví. Poslední 3 km jsme si sílu cucali z palce u nohy, ale zvládli jsme to. Vymodlený cíl byl v dohledu a úžasný dav nadšenců nám tleskal a mi jsme ruku v ruce, protkli pomyslnou cílovou pásku.


 

 

Styl naší chůze sice pohodově nevypadal, ale z nás čišelo štěstí, že jsme nezklamali sebe a naše výborné kamarády ze SBS,kteří nemohli být s námi, ale drželi nám palce a na dálku fandili.

Tak přátelé - příště s vámi,stálo to za to. Díky moc za podporu a zase na pohodu!!!)))))

Yvona

1 komentář:

  1. Ještě jednou velká gratulace k prvnímu opravdovému závodu! Tomu se říká láska v běhu...kde kdo by vám mohl závidět! Ale pozor, půlmaraton je ještě o dva km delší :-) takže další výzvy jsou před námi :-)
    R.

    OdpovědětVymazat